Víme proč a jak:
Kompostování chápeme jako přeměnu biologicky rozložitelných odpadů (BRO) na stabilizované organické látky a rostlinné živiny. Organická hmota se mění na kyprou zeminu.
Rozlišujeme v zásadě dva procesy:
- Aerobní – k přeměně dochází za působení kyslíku
- Anareobní – přeměna probíhá fermentací s omezeným přístupem kyslíku
Anaerobní způsob přeměny biologického odpadu v kvalitní hnojivo využívali již naši předkové. Jedním z příkladů je hnojiště, které kdysi nechybělo na žádném venkovském dvoře, a to jak volné, pouze ohraničené prkny, nebo později i ve formě betonového žlabu. Vždy se ale ohrazovalo a hutnilo do potřebného profilu. Vstupním materiálem bylo vše, co dům, popřípadě hospodářství dalo. Zužitkovalo se tak vše využitelné - zbytky z kuchyně počínaje přes veškerý odpad ze zahrady až po hnůj z chléva. Venkovské obyvatelstvo rozhodně netrápila nerudovská otázka – kam s ním. Biologický odpad z domácnosti i z hospodářství skončil na hnoji a poté, co v nahromaděné hmotě proběhly fermentační procesy, vracela se coby kvalitní hnojivo na pole a do zahrad. Z takového hospodářství zůstalo minimální množství nevyužitých „odpadových produktů“, vlastně tehdy neexistovaly ani popelnice.
Až s nástupem moderního způsobu života, kterým se narušil odvěký koloběh látek, byla společnost postavena před problém likvidace neustále rostoucího množství odpadů z našich domácností. Platí to stejně pro městské, tak i venkovské domácnosti. Absence klasického hospodaření a využívání zahrad spíše k odpočinku s sebou přináší otázku, co s pokosenou trávou, která není jako kdysi zkrmována hospodářskými zvířaty, stává se nadbytečnou, tedy odpadem. Paradoxně řada z nás na jaře v obchodech pro zahrádkáře utratí nemalé částky za substrát a hnojivo, aby tráva pěkně rostla, vylepšujeme půdu o komponenty, které jsme vyvezli ve formě odpadu, aniž bychom se pokusili je sami zužitkovat.
Podle platného zákona jsou za veškerý odpad vyprodukovaný na svém území odpovědná právě města a obce, tedy každý obyvatel, který se na likvidaci odpadů podílí. A to jak přímo (obvykle 60% nákladů), tak nepřímo úhradou zbylé části nákladů z rozpočtu obce. Nakonec máme všichni problém, co s BRO? Existuje směrnice Rady č.199/31/ES, která úkoluje vlády jednotlivých zemí EU ke snižování produkce odpadů. Cíle jsou definovány takto:
1995 – 100% 2010 – 80% 2013 – 50% 2020 – 35%
Směrnice je zapracována do novely zákona o odpadech – zákon č.229/2014Sb. s účinností od 1.1.2015.
Abychom tohoto snížení produkce odpadů dosáhli a vyhnuli se citelným sankcím ve formě pokut, je nezbytné zřizovat sběrné dvory i pro BRO. Ty musí být vybaveny potřebnou mechanizací, je nutné zajistit pracovní sílu a zavést systém komunitního kompostování a v konečné fázi se o výsledný produkt (kompost) také postarat, najít pro něj využití. K zajištění této povinnosti může obec využít i externí služby a BRO nechat odvážet. Stávající vybudované průmyslové kompostárny byly v roce 2013 využity pouze z 36% svých kapacit. Ale ani tyto služby nejsou všude dostupné a nejsou ani levné.
Další možností je vydat se jinou cestou – předcházet v obcích vzniku odpadů a přesunout zpracování BRO přímo do míst jejich vzniku, tedy na zahradu a veřejné plochy. Lze přitom využít průmyslově vyráběné kompostéry, nebo si zhotovit vlastní.
Našim cílem je popularizovat nové metody kompostování a pomáhat při jejich zavádění. Metoda, využívající proces fermentace, je vhodná především na zahrady (kompostéry plastové, dřevěné apod.). Metoda je vhodná i pro kompostování na hromadách, a to i v podélných profilech využitelných pro kompostovatelné materiály z veřejných ploch, parků, rekreačních zařízení, sportovišť atd.
Pro urychlení a stabilizaci procesu rozkladu surovin doporučujeme přidávání produktu obsahujícího „Efektivní mikroorganismy™“. Vytváří optimální podmínky pro činnost a rozvoj mikroorganismů a půdních mikroorganismů.
O naše doporučené postupy i zkušenosti se s vámi podělíme.